|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
|
|
Vliv českého fašismu na Národní demokracii a její podoby
Vozňaková, Veronika ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapování vztahů českých fašistů a Československé národní demokracie a jejích podob. Práce je blíže zaměřená na analýzu těchto vztahů a jejich projevů. V řešení byla použita analytická metoda a metoda komparativní. Autor diplomové práce využíval jak dostupné odborné literatury týkající se tématu, tak také pramenných zdrojů. Práce je strukturována do čtyř hlavních kapitol. První kapitola rozebírá teorii fašismu, jeho hlavní charakteristické znaky a ve vlastní podkapitole také specifickou českou podobu pro správné pochopení kontextu fašistického prostředí v Československé první republice. Druhá kapitola pojednává o působení českého fašismu v první republice. Pro významné změny, které se odehrály v roce 1938, byl také v krátkosti zmíněn politický systém druhé republiky, jelikož vykazoval krajně pravicové znaky. Třetí kapitola se věnuje Československé straně národně demokratické a analyzuje její činnost do roku 1935. Pro uvedení souvislostí byl také naznačen československý politický systém a jeho stranický systém. Čtvrtá kapitola je pro diplomovou práci klíčová a pojednává o stycích a spolupráci českých fašistů a Národní demokracie, od roku 1935 také o spolupráci v rámci strany Národní sjednocení. Pro úplnost jsou také zmíněny vztahy českých fašistů s etablovanými stranami...
|
|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
host ::
RSS.